Like A Dark Star

2012

Takhle u mě probíhá jaro. 
Nemám ráda slunce ani opalování, mám alergii na pyl, takže se snažím(haha) spíš trávit víkend studováním. Vypadám stejně jako ten mega velký pavouk, co mi od dnešního rána leze nad postelí. Na druhou stranu jsem si našla nejlepší kamarádku. Umí naslouchat a neskáče mi do řeči. Jinak krásný zbytek neděle!






wearing: Mango denim jacket / H&M lurex jumper / Pimkie faux leather skirt / Marni for H&M collar 

My Dear Diary: Spring 2012 trends 2#

2012


Jaro je konečně tu!
Copak nám letos přinesli módní návrháři? 
Na prvním místě se jednoznačně umístily pastelové barvy a na druhém místě bílá, hlavně na šatech, botech, atd.
Pište, sdílejte své znalosti a inspirujte mě k další tvorbě stránek mého módního deníčku!


Little Black Jacket

2012
Vždycky mě bavila videa, díky kterých se mohu dozvědět, jak se co vyrábí.
Nedávno vyšlo jedno krátké. Nahlédněte chvíli do ateliéru Chanel a podívejte se na precizní ruční výrobu černého saka, které například nosí Sarah Jessica Parker nebo Alice Dellal:

French gastronomy

2012
Francii miluji částečně díky její kuchyni. A ke kuchyni patří i stolování. Během několika pobytů jsem se naučila různé zvyky a už se jich snad nikdy nezbavím, jako je například lámání bagety místo kousání (i když mám pak všude drobečky), atd. Co se týče mě a stravování, musím přiznat, že jím téměř všechno kromě hrášku, uzenin, párků, jitrnic a jablek.
Francie je známá hlavně díky šnekům s bylinkovým máslem a díky žábám, které se mnohým lidem nechutí. Kvák. Pokud chcete znát můj názor, tak říkám, že šneci mi chutnají, když jsou správně uvaření a žabí maso je jemnější než kuřecí. 
Dále tu jsou také palačinky. Známe jsou i ve slané podobě, neboli galette. Podává se s tím, co máte rádi – šunka, vajíčko, rajče, sýr, whatever… V každé palačinkárně si můžete nejčastěji vybrat ingredienci jako je například cukr, marmeláda, nutella, javorový sirup. A dokonce tam můžete sehnat voňavé vafle. 
O víně moc toho moc nevím, povím vám to za pár let, až budu trochu starší. Ale musím vám říct, že typický bretaňský jablečný cidr je sakra dobrý. 

Jak probíhá denní stravování obyčejného Francouze? Ráno si dává kafe, čaj, horkou čokoládu džus, k tomu křupavou světlou bagetu, kterou si namaže máslem, marmeládou nebo nutellou. Když to má všechno krásně namazané, tak namočí bagetu do teplého nápoje (vylučuji čaj) tak dlouho, až se mu nechutným způsobem rozpije a začne se tím rozpadat. No pak to pomalu sní a má děsně pobryndaný stůl. Párkrát jsem slyšela, že když mají ráno slaný sendvič, tak i když v něm mají šunku, namočí ho stejně do kafe. Nedokážu si představit, že mi v něm plavou mastné kruhy. Yuck. 
Oběd začíná kolem 12.hodiny. Podává se entrée, předkrm (je často studený – salát, ale může to být i teplý - slaný zákusek), hlavní jídlo (po dojezení si vemou kus pečiva, který roztírají po celém talíři, aby na něm nebyly zbytky), dezert (bílý jogurt s cukrem, ovoce, puding, dortík) a zakončí se kafíčkem. Jedí pomalu, diskutují zároveň. To je nejspíš udržuje štíhlé. Chod skončí tehdy, kdy ho všichni u stolu dojí. 
Večeře probíhá úplně stejně. Něco jako polední či odpolední svačina jim nic moc neříká. Svačiny se týkají spíš malých dětí jak jsem se dozvěděla. Na začátku pobytu ve Francii jsem bez ní nemohla skoro fungovat, ale po tom půl roce je to rozhodně lepší. Zapomněla jsem se vlastně zmínit, že pečivo nikdy(!) nesmí chybět v žádné domácnosti. V supermarketech seženete spíš bílý, pšeničný. Pekárny jsou skoro na každém rohu stejně jako kadeřnictví a lékárny (netuším co je to za úchylku). Mají široký soriment sladkého, výlohy jsou pečlivě upravené a já si pokaždé v hlavě dělám svůj window shopping pokaždé když projdu kolem. Makronky, palmiers, figues, rozinkoví šneci, croissanty, pain au chocolat, čoko dorty…

Celé Francii bych dala tři Michelinské hvězdičky za jídlo - což je ve skutečnosti maximum. No pokud nepočítám všechny arabské bufety s kebabem, čínské restaurace nebo fast foody, samozřejmě. Kdybych to měla shrnout, francouzská gastronomie je velice různorodá, bohatá. Kdybyste byli v restauraci a měli v ruce menu, jednoznačně vám bude dlouho trvat, než se rozhodnete vybrat pouze jeden chod. Bon appétit!



* photos by Lucie Drábková

Blue lenses

2012

Tyto modré čočky jsou tak krycí, že se mě lidé bojí a nedokážou se na mě dívat moc dlouho. Někteří však tvrdí, že je to ''hustý''. Je to opravdu legrace, když vidíte ty překvapené tváře! Bohužel to tu nejde moc vidět, ale slibuji, že vám brzy pošlu nějakou fotku na facebookovou stránku. 
Co si o barevných nedioptrických čočkách myslíte?

Jinak jsem zpátky ve Francii a tentokrát je tu krásně!





wearing: H&M lurex jumper / Marni for H&M collar

MARNI at H&M

2012

Čekalo se venku v nekonečné frontě jako před několika desítky lety, kdy lidé vyčkávali na čerstvé maso, toaletní papíry nebo banány ze zahraničí. Zboží bylo ze zahraničí, ale o banány se nejednalo. Jednalo se o spolupráci italské značky Marni pro obchodní řetězec H&M. 
Klienti (především ženy) byli nervózní z toho, že by jim ostatní mohli sebrat jejich model a velikost. Tak jim nezbývalo nic jiného než chňapnout všechno, co jim přišlo pod ruce. Nehledě na cenu. Vždyť je to limitovaná kolekce, sakra! Říkali si v hloubi své duše. Muži byli určitě v klidu. V posledním patře bylo více prostoru pro vybírání. Tam byste klidně mohli roztáhnout ruce a točit se dokola, aniž byste někoho uhodili. V tu chvíli jsem se vážně chtěla stát chlapem.
Mám pocit, že mě všichni nespravedlově předběhli, takže jsem přes půlhodiny stála v tenké bundičce, klepala se, dívala se přes skleněnou výlohu a viděla mizet kousky, které se mi líbily. Když jsem rychle vklouzla dovnitř s růžovou páskou, šla jsem za svou touhou. Pozdě. Smůla. C'est la vie. Později mi někdo zkušený a moudrý pověděl, že mám být v pohodě, vždyť oni to doplňujou! Díky, Bože! Kroužila jsem kolem stolku jako dravec čekající na svou kořist. Ha! Mám tě! Tentokrát se mi to povedlo, doplnili chybějící zboží pouze jednou položkou. 
Chtěla jsem využít i výhodnou slevu na ostatní kolekce. Často jsem slýchávala ze všech stran: pětadvacentní sleva se nevztahuje na kolekci Marni! Já jsem nad tím kroutila hlavou. Příště bych dala hned u vchodu obrovskou ceduli s tímto upozorněním, aby to moc nemátlo. Trang šla za barvami, rovnou za kanárkově žlutými šaty. Byla oslepena jejich krásou. Jemně se jich dotkla a prohlížela si pořádně jejich perfektní střih. V ruce držela špatnou velikost. Celou dobu u ní číhala jedna žena středního věku, která jí velikost 34 sebrala. Byla to otázka rychlosti a několika milimetrů. To dokáže člověka opravdu vytočit. S Trang jsme se poučily. Odteď budeme do šílených lidí strkat našimi ostrými lokty přesně do citlivých míst a podkopávat nohy, abychom dostaly to, co chceme (ďábelský smích). To si dělám jenom legraci z některých lidí, kteří se už k tomu měli opravdu blízko. 
Asi bych to neměla už prodlužovat, viďte?
Naštěstí jsme odešly se středně velkou zelenou taškou bez jakékoliv zmínky zranění. Hurá!

Dva dny po předprodeji, mě zvědavost přitáhla zpátky na místo. Bylo ráno. Deset hodin padesát pět. U plných stojanů nestála ani jedna lidská bytost. Teda vlastně jenom já a můj bezduchý výraz. (s* word) Kde jsou všichni? A co se vlastně muselo dít během oficiálního uvedení kolekce pro širokou veřejnost?

Když si projíždím blogy, kde si můžu přečíst osobní názory na Marni, jsou to většinou kritiky kvůli materiálu či kvůli přemrštěné ceně. Co si vlastně myslíte vy? H&M je H&M a nikdy nemůže mít kvalitně zpracované oblečení? Nebo se mění doba a věci jsou čím dál víc lepší? Je to pouze chytrý obchodní trik nebo čistá láska vytvářet věci pro všechny vrstvy? 


My Dear Diary: Prologue #1

2012

Co se bude dít? Zúčastnila jsem se jednoho zábavného projektu Můj milý deníčku... Prostřednictvím papírového blogu vás nechám vstoupit do mého světa plných nápadů i fashion postřehů. Koláže, obrázky, kresby, text... To vás bude čekat. Už se nemůžu dočkat! Každý týden zveřejním jednu či více vyfocených stránek. 
Po skončení je určitě možné si prohlédnout naživo deníčky i jiných lidí - od českých návrhářů až po bloggery. Další informace na facebooku.

Vybrala jsem si v butiku Polopapelo bezlinkový zápisník od španělské návrhářky jménem Ágatha Ruiz de la Prada. Pro mě je ideální, protože je pevný a tak malý, že se mi vejde i do kapsy u kabátu.
Pokud jste fanoušci skupiny The Beatles, The Mamas & The Papas nebo španělského designu, věřím, že vás toto místo zaujme. 

Děkuji mockrát Czech Original Fashion a Polopapelo za tuto příležitost. 


Electric Blue

2012

Barevné kalhoty mě tuto sezónu baví! Z růžové jsem přešla na modrou, jaká bude příště?
Letos téměř všude seženete červené, oranžové, pistáciové, zelené džíny či legíny. 
Jedním barveným prvkem dokážete lehce oživit svůj outfit i rozehnat šeď ulic. 
Nebojte se a běžte do toho! 
wearing: H&M coat + shoes/ F&F blue leggings / eBay dress / french vintage necklace

Nobody baby but you and me

2012

Nejlepší je, že si je zrovna od sestry mohu půjčovat!
Jak to máte se sourozenci vy? 
Půjčujete si často oblečení nebo obecně nesnášíte, když se někdo šatí do vašeho majetku?



wearing: H&M leopad coat / Mango pink pants / New Yorker electric blue bag / Trang's eBay shoes