Analogové fotografie jsou pořízené na francouzském venkově, přibližně 30km od Dijonu. 

Na druhé je hudební festival jedné zapadlé vesnice, kde se lidé bavili tančením mazurky nebo polky. 

photos by Lucie Drábková

wearing: Pull&Bear jumper / H&M shorts + shoes + FAA headband

Díky státnímu svátku se mi prodloužil víkend. Tentokrát jsem měla očistu od internetového světa a strávila krásné tři dny na pravém francouzském venkově. Nejenom, že jsem si pořádně odpočinula, ale také jsem se naučila upéct pár klasických dezertů. 

Minulý týden jsem si chtěla udělat radost a pořídila si peříčkovou čelenku z H&M kolekce Fashion Against AIDS. Brzy se vám v ní ukážu. 

Pusťte si ještě tuto písničku, je děsně vlezlá:

music: Fun. - We Are Young

Tadytu fotografii mé sestry 

od diamantového unicorna Pauliny

miluji z celého svého srdce! 

Blíží se konec francouzského školního roku a nevím proč mám neustále náladu se oblékat do černého oblečení. Náladou to určitě nebude, možná jsem se nechala podvědomě inspirovat tmavými, šedými mraky, které snad nikdy z oblohy nezmizí.

Objednala jsem si od začátku února z internetu milion věcí a těším se, až k nim budu mít za měsíc konečně přístup. Na obíhání butiků není moc volného času, občas mě potká něco jako lenost a tady ve Francii je to samý svátek, takže je všechno zavřené. Grrr!

Dnešní outfit jsem doplnila kočičkovými klíny, které mě zatím neomrzely. Místo toho, abych se v nich promenádovala po školním areálu takových čtyřiadvacet hodin, překonávala štěrkové chodníky a nekonečné schody, využívám je tuto chvíli na dekoraci mého chudého šatníku na internátu. 

music: Magic Wands - Black Magic

Miaou!

Je mi ctí Vám představit ty nejroztomilejší boty na celém světě. Ba ne, v celém vesmíru!

Zamilovala jsem se však nejdříve do originálních Tessa wedges od Charlotte Olympia, ale jelikož nemám výplatu jako Alexa Chung, Katy Perry, Beyoncé, Sarah Jessica Parker nebo jako Alix Bancourt z blogu Cherry Blossom Girl, které tyto úžasné boty nosí, sehnala jsem si finančně dostupnější verzi. Zásilka mi přišla do Prahy už dávno, ale nemohla jsem se dočkat, tak jsem si je nechala poslat do Dijonu. A jsou konečně u mě! 

Budu je chránit celým svým tělem a duší, i když vím, že mají devět životů. 
Nebo to má být vlastně naopak? 

music: soundtrack The Aristocats

V úterý jsem se vrátila zpátky na internát, kam jsem potáhla kufr bez koleček, který se mi rozbil už při cestě do Paříže. Nějaký čas si říkám, že bych měla investovat do kvalitnějších zavazadel, protože stejně budu ještě v životě hodně cestovat (teda doufám!).

Předevčírem mi došel z Prahy další pár bot, který jsem si před měsícem objednala, čekala na něj netrpělivě dlouho, takže vám ho nutně v neděli musím ukázat! Nosila jsem ty klíny celý večer, když jsem psala úkoly. Klidně bych v nich spala, ale co by si o mě asi myslely spolubydlící? 

Ve škole to začíná být pěkná nuda, jelikož nám odpadají hodiny a moc se neučíme. Například dneska jsem začínala od 12h a končila hned po 55minutách. Ještě k tomu to byla přednáška o závislosti na mobilech, počítačových konzolách a o hlavně tom, jak je internet nebezpečný. Další týden je čtyřdenní volno a za chvíli tu bude konec školního roku. 

Všechno plyne tak rychle!

music: College feat. Electric Youth - A Real Hero

wearing: H&M varsity cardigan + tights / Pimkie faux leather skirt

Nejradši bych si dnes nechala ujet TGV a zůstala v Paříži, 

ale pevně věřím, že to nebyla má poslední návštěva!

À bientôt!

source: The Daily Truffe - Sonia Rykiel for H&M fashion show

Včera jsem se prošla děštivou Paříží, 

objevovala noční život Quartier Latin, 

stála u břehu Seiny a sledovala La Tour Eiffel, 

která předvedla své světelné umění. 

post scriptum: Paris, je t'aime!

Rozhodla jsem se utrácet trochu s rozumem, a proto jsem si vyhledala adresu Forever 21, protože mají velice dostupné ceny. Nejdřív jsem si myslela, že se bude vyskytovat někde v centru velkoměsta, ale ve skutečnosti se nachází mimo Paříž, v klasickém obchodním centru Velizy 2, přibližně hodinu pryč. Také jsem doufala, že tu bude Topshop nebo Urban Outfitters, ale jak píšou na internetu, ve Francii jsou pouze dostupné e-shopy ve francouzštině.

Během pobytu se mi nechtělo moc hrabat ve vintage buticích, možná když přijedu příště, budu se v nich vyznávat tak dobře, stejně jako v pařížské dopravě, která se ze začátku zdá komplikovaná, ale naopak není. 

Sedím na lavičce u Hôtel de Ville, poslouchám písničku Quite Nice People od Ida Maria, poprchává a těším se na dnešní podobu Paříže po západu slunce.

Protože jsem měla děsnou chuť utrácet, zašla jsem do Galeries Lafayttes. 
Jak já mám ráda toto místo! Jediné, co mi trochu zkazilo nadšení byla restaurace McDonalds, která stojí ve stejném patře, kde jsou oblečení. Ještě k tomu se z ní linul smrad přepáleného oleje. Nechápu.

Byl také správný čas investovat do kvalitnějších džín, a proto jsem zvolila Acne. Střihem jsou nadčasové, barvu jsem zvolila černou, takže nimi nikdy žádný outfit nezkazím. 

Výstava Louis Vuitton v Rue Rivoli se mi převelice líbila, tak jsem si jako suvenýr koupila film o Marcovi.

Zítra mě čeká druhé a nejspíš poslední kolo nákupů.

Plánovala jsem si sednout do pravé pařížské kavárny a konečně dopsat tři slohovky, co mám za úkol. 

La Durée v Rue Bonaparte byla perfektní volba! Vždycky jsem chtěla ochutnat legendární makrónky, o kterých každý druhý co byl v Paříži básní. Nezklamala mě volba malinové příchutě. K tomu jsem si objednala café frappé, ale příjemná obsluha se mě milionkrát omlouvala za to, že neměla led. No tak jsem ze zdvořilosti řekla, že je to dobrý, i když mi to ve skutečnosti trochu vadilo. Seděla jsem si v místnosti s asijským dekorem, kde jsem měla lokty opřené o stůl, vymýšlela slohovku a zároveň si vychutnávala čerstvě upečený makrónek. Dolce vita. 

Najednou mě všechno kolem začalo inspirovat a pero jsem nemohla odtrhnout od papíru. No vážení, věřte mi nebo ne, psala jsem bez přestání přibližně 2 hodiny v kuse. Ještě jsem se pobavila s číšníkem, když odešel pár postarších Američanů, kteří na stole místo eur nechali dolary. 

Líbilo se mi to tam až tak, že zítra se musím vrátit a ochutnat milkshake, nad kterým jsem předtím váhala. Také si vemu s sebou učebnice a budu se připravovat na brzký návrat do školního života. Ach jo.

Upřímně bych si s vámi radši sedla na kafe a povyprávěla, co jsem prožila, než-li to tady všechno vypisovat. Ale jinak to nejde.
Dnešní den jsem začala v Institut Français de la Mode, kde zrovna probíhá dechberoucí výstava Christobála Balenciagy a představení letošní spring/summer kolekce Comme des Garçons, která je naprosto magnifique! Kdybych se měla asi někdy vdávat, bylo to určitě víckrát, protože se nemohu rozhodnout nad výběrem šatů. Zamilovala jsem se do nadčasové róby od Balenciagy z roku 1958 a zároveň do bílých hedvábných šatů s umělými květinami od Rei Kawakubo. Sním i o jiných, ale to bych se vážně moc rozepsala a byla mimo téma.
Poté jsem obíhala knihkupectví na Saint Michel a konečně našla to, co jsem odjakživa potřebovala.

Vyfotila jsem La Tour Eiffel z neobvyklého úhlu, na ten snímek jsem vážně pyšná (viz níže).
Nakonec jsem bloudila kolem nejvyšší budovy v Paříži, nazývající se Montparnasse.

Opět jsem zůstala doma, pracovala na francouzských úkolech 
a udělala něco málo do české školy. 

Nové boty se 14ti centimetrovým podpatkem mi dodávají energií pokaždé, 
když si je obuju. 

shoes: New Look