Během prázdnin mě napadlo, že bych si mohla udělat menší výlet kolem srdce Evropy. Protože jsem byla téměř ve všech známých městech v sousedních státech, zbývalo mi pouze na seznamu Polsko. Zvolila jsem si Krakov. Druhé největší město se zajímavou historii. Zkoušela jsem vygooglit nějaké zajímavé průvodce, ale moc jsem jich nenašla. Proto tímto článkem bych chtěla shrnout všechny mé tipy, názory a culture shock postřehy. Rozdělím to do několika kategorií pro přehlednost, a doufám, že to snad někomu později pomůže:)


   Polština mi připomíná jako něco mezi slovenštinou a ruštinou (s troškou němčiny). Pokaždé, když jsem se procházela a slyšela mluvit lidi, dokázala jsem velmi lehce pochopit jejich konverzaci (naučila jsem se tím slova jako tak tak = ano ano, nie = ne). Poláci mají všude W nebo Y. Pobavily nás nabídky cestovních kanceláří a zaregistrovaly názvy států jako: Wietnam, Malediwy, Egipt nebo Nowy Jork.
   V Polsku se platí ve zlotých, na eura nám všichni vrtěli hlavou. Pozor na exchange kanceláře, účtují si za služby nemalou částku. My jsme platily kartou a vyplatilo se to.


   Krakovčané se vozí především v modrých tramvajích, které dělají neskutečný randál. My jsme vlastně celý pobyt prochodily, protože Krakov je zajímavý pouze kolem centra.




   Historické centrum Krakova je nádherné, je ohraničené kolem dokola opečovávaným parkem. Budovy jsou vysoké a postavené především z pálených cihel. Ale čím víc jsme šly na jih, tím víc bylo město zanedbané a rozkopané. Na druhé straně Visly jezdily dělníci v bagrech a pohled na polorozpadlé domy nebyl zrovna radostný. Jde hodně vidět, že za to mohla druhá světová.



   Obchodní centra měla otevřeno od 10h do 22h (během pracovního týdne), což se mi zdálo poněkud dlouho. Když jsem tam byla, teploty se pohybovaly kolem třicítky, ale ve všech obchodech bylo kvůli klimatizaci asi tak mínus milion.
   Obchodů s domácími potřebami (typu Nanu Nana) jsou v Polsku pravděpodobně výdělečné, protože pro ně bylo vyhrazeno celé patro. Banek tam bylo také nemálo. FYI: obchod se řekne polsky ''sklep''.

Galeria Krakowska
   Nachází se hned vedle nádraží (Kraków Glowny) a od rána do večera tam bylo opravdu narváno. Byly tam světové řetězce jako Zara (zdálo se mi, že neprodané věci z jiných států posílají sem - nenositelné kousky a také prázdné regály), H&M (ceny lehce nižší oproti českému trhu), Pull&Bear, Bershka, atd. Co mě překvapilo byly obchody jako Zara Home nebo Oysho - viděla jsem je pouze ve Španělsku. Polské butiky mě teda vůbec neoslovily (stereotyp zůstane nejspíš věčným stereotypem).
   Co se týká jídla, doporučuji stáneček s čerstvě pečenými cinnamon rolls, byly neodolatelné! Na kafe buď do Starbucks, polské kavárny/cukrárny nebo do Coffee Heaven (předchůdce naší Costa Coffee).

Galerie Kazimierz
   Další velké obchodní centrum, nacházející se hned u řeky. Opět řetězce, ale pár lepších obchodů. My jsme se zamilovaly do supermarketu Alma, kde bylo úplně všechno tak pěkné (tradiční farmářské produkty, bio výrobky, atd.). Dále jsme si nakoupily v Empik, kde byl široký sortiment zboží - knihkupectví, papírnictví (skvělé designové sešity a diáře), dekorace, věci do domácnosti (jo, to je úplně všude!), cédéčka a dévédéčka, dokonce i jídlo.
   Jako oběd si zde můžete dát zapiekanku (o tom budu ještě mluvit níže), junk food v Pizza Hut nebo u stánků s párky v rohlíku, které se překvapivě nacházely uvnitř centra (v každém patře).

   Poláci a Polky se neoblékají nijak zvlášť výrazně. Oblečení, které bychom v Česku nazvali ''oblečením z tržnice'' se nachází téměř všude. Nejvíce nás se sestrou vyděsily dlouhé fronty před secondhandy, někdy půl hodinu před otvíračkou. Ženy přibližně ve věku 30-60, čekaly a zabíjely čas klábosením. Říkaly jsme si, že buď tam rozdávají něco zadarmo nebo vyšla nová kolekce... Pokud znáte odpověď, dejte mi prosím vědět:)

   Náš výlet byl podle mě hodně gastronomický, zkoušely jsme tradiční polské pokrmy a musím říct, že to byl celkem adrenalin. Pokud navštívíte Krakov, všimnete si určitě velkého počtu pekáren (za ty dva dny jsme spořádaly pravděpodobně doporučené množství sacharidů na celý rok!) a modrých stánků s polskými bagely nebo-li krakowskie precle/obwarzanki. Nejdřív se těsto uvaří ve sladké vodě a poté se upeče buď s cukrem, mákem, sezamem nebo sýrem. Stojí to v přepočtu kolem deseti korun a srovnala bych to k celozrnnému rohlíku stočeného do kruhu.




Zapiekanki = podélně rozřízlá bageta, která se zapeče s houbovou směsí, sýrem a doplní kečupem. Existují další variace například s česnekovým dresingem. Dá se sehnat úplně všude (spíše v kebabárnách). Na první pohled to vypadá docela odpudivě, ale ve skutečnosti je to šmak.






   Ještě jsme vlastně neochutnaly polskou vodku (obchody s alkoholem jsou také frekventované - některé otevřené 24h), pirožky, lody (tradiční zmrzlina) a ani nakládané okurky.

   Asi jediné místo na světě, kde nežijí Asiaté - v čínských restauracích pracovali Poláci, stejně tak dělali i manikúru. Jinak byli na nás Poláci velice milí a vstřícní.

   Zaujala nás jižní židovská čtvrť města - nacházely se tam synagogy, kavárny, cukrárny, cool restaurace (burgery, vegan, belgické hranolky atd.) a shromažďovala se tam krakovská mládež. Připomínalo mi to trochu atmosféru Berlína.
   Za kulturou jsme se vydaly do galerie současného umění MOCAK (v úterý je vstup zdarma). Výstava týkajících se zločinů se mnou šíleně pohnula. Uvědomila jsem si, že je na světě kolem nás tolik zla a násilí. Někdy je nepředstavitelné, že člověk je schopen udělat nelidské činy. Prošly jsme fotogalerií na téma ukrajinské revoluce a hned potom jsme se potřebovaly nadýchat čerstvého vzduchu. Výstavu o křesťanském fanatismu jsme úmyslně přeskočily. Depky bylo dost.
   Vedle se nacházelo muzeum o krakovské historii - válka, koncentrační tábory apod. Bohužel nebyl čas a také dostatek odvahy se podívat na další pesimistickou výstavu. Všechna ta muzea a galerie jsou podle mě pouze pro silné žaludky.




   Doporučuji si pořídit aplikaci s offline mapou Polska. Do tabletu jsem si stáhla pár průvodců a v Google Maps jsem si uložila mapku města (dokáže to určit vaši polohu a nasměrovat na cílové místo, přestože nejste připojeni na síť).